Den 4

Slzy

Říká se, že když prší, tak příroda pláče....je na tom něco pravdy. Ráno pršelo a já jsem myslela na 2 človíčky.

Taylorek - syn Katky a bráška Nenynky. Miminko, kterému bylo vyměřeno tak maličko času na světě. Tak kraťoučký čas...a dnes je to 4 roky. S Katkou se známe jen přes internet, ale jako kdybychom se znaly léta. Patří mezi mé přátele a ty můžu spočítat na prstech jedné ruky....Katko, mám Vás s Nenynkou moc ráda.

Zdeňka - maminka Oliny, mojí nejlepší kamarádky ze střední školy. Znaly jsme se od mých patnácti let, byla stejně stará jako moje mamka. Pozitivní, veselá a úžasně komunikativní a moudrá osůbka. Byla to taková moje druhá máma. Moc ráda jsem si s ní povídala. Dnes se s ní Olinka rozloučila napořád. I když se naše cesty s Olčou na čas rozdělily, je to stále můj přítel na kterého se můžu spolehnout. Olinko, hodně síly. Mám tě ráda.

2 lidi.....nejbližší človíčkové mých dvou přátel.....naplnili dnes celou mojí mysl. Za slzy se nestydím a dnes jsem nechala i déšť, aby mě chladil na tváři.